| Pohybem proti infarktu |
 |
 |
 Srdeční infarkt byl poznán u živého člověka teprve začátkem tohoto století. U nás to bylo ve třicátých letech. Znamená to, že infarkty dřív nebyly? Asi byly, ale rozhodně jich bylo málo. Bylo to relativně vzácné onemocnění. K obrovské explozi infarktů došlo až po druhé světové válce. Jednou z příčin byl úbytek tělesné činnosti v souvislostí s civilizací. Naši předkové jedli střídměji než my a do práce se dopravovali pěšky nebo na kole. Práce byla většinou fyzicky mnohem namáhavější než dnes, kdy dřinu převzaly stroje.
Dnešní doba má své rozpory. Špičkoví borci – běžci dokáží spolykat denně neuvěřitelné množství kilometrů v tréninku. Průměrný branec v době, kdy se v naší republice schylovalo ke konci základní vojebské služby zaběhl kilometr o půl minuty pomaleji než před čtvrt stoletím a jen každý druhý umí kotrmelce. (pozn. red.: a to ještě nebylo vysedávání u počítače tak rozšířené jako dnes, kdy jsou počítačové hry oblíbené už u předškoláků). S nedostatkem pohybu v populaci prudce vzrostl počet srdečních a cévních onemocnění, hypertenze, obezity. Poprvé to prokázala exploze infarktů ve Finsku v padesátých a šedesátých letech. Během následujících let bylo uveřejněno několik desítek velmi rozsáhlých a závažných studií o ničivém působení nedostatku pohybu na srdce a cévy. Ukázalo se, že lenoši mají dvojnásobné riziko vzniku srdečního infarktu než ti, kteří se pravidelně tělesně zatěžují.
Doc. MUDr. Jaroslav Šimíček
|
