| Minerály a stopové prvky v naší výživě |
 |
 |
 |
|
Každý z nás musí denně dodávat svému organizmu značné množství živin. Můžeme je rozdělit do několika velkých skupin. Vedle organických látek jako jsou bílkoviny, proteiny, tuky, lipidy, cukry, sacharidy, vitaminy, vláknina a také alkohol, který může u některých dospělých lidí představovat v podobě piva nebo vína i každodenní přísun energie, potřebuje člověk ve svém denním jídelníčku také minerální látky. Jsou to minerální prvky, které se ve značném množství vyskytují v našem těle.
Patří k nim sodík, draslík, vápník, železo, fosfor ve fosforečnanech, síra v síranech, křemík. Stopové prvky jako chrom, selen hořčík nebo jod potřebuje tělo ve velice malých množstvích. Stejně jako nedostatek, také přebytek stopových prvků získávaných z potravy nebo potravních doplňků může mít na organizmus nepříznivý vliv, i když jsou případy předávkování vesměs vzácné. Například nedostatek fluoru zvyšuje riziko zubních kazů a osteoporózy, také přebytek však může poškodit zuby i kosti. Je známo, že nedostatek železa způsobuje chudokrevnost, poruchy sliznice jazyka i imunity. Jeho přebytek může být příčinou krvácení do střev, akutní žloutenky a dalších problémů. Nedostatek hořčíku může způsobit tetanii, nevolnost, nespavost, jeho přebytek poruchy centrálního nervového systému, snížení krevního tlaku srdeční obtíže. Při pestré, přirozené a vyvážené stravě riziko nedostatku nebo předávkování minerálními látkami nebo stopovými prvky nehrozí. Důležitá je, aby strava nebyla jednostranná a nevymizely z ní některé potraviny. Na druhé straně se každý z nás může ocitnout v situacích, kdy je důležité posílit dodávky minerálních látek tělu. Platí to například pro těhotné ženy, seniory, u nichž je vstřebávání živin z potravy méně kvalitní, pro lidi oslabené nemocí nebo vystavené dlouhodobému stresu nebo pro osoby bydlící v regionech se znečištěným životním prostředím nebo žijící v krajině, kde se prvek nevyskytuje v půdě a není ho tedy možné získat z přirozené potravy a pro mnohé další. Některé přirozené zdroje stopových prvků. Chrom – celozrnné obiloviny, ořechy, mandle, čerstvé ovoce, plody moře, játra, hovězí maso. Kobalt – tmavé maso, vnitřnosti, vejce, plody moře. Ze zeleniny mohou být jeho zdrojem ředkvičky nebo zelí, z ovoce fíky. Měď – maso, játra, vnitřnosti, luštěniny, ořechy, čaj. Železo – tmavé maso vnitřnosti, sója, vejce, čočka, červené víno, rozinky, fíky, meruňky. Fluor – minerální vody s obsahem fluoru, sardinky, ančovičky, obilniny, maso, čaj. Jod – jodovaná sůl, mořské řasy, plody moře, maso, rostliny pěstované na půdě s obsahem fluoru. Hořčík – jeho velmi dobrým zdrojem je listová zelenina, mléko, maso, vejce, celozrnné obiloviny, kakao, med, mandle, ořechy, čokoláda. Mangan – ořechy, čaj, hřebíček, avokádo, špenát, obilniny a výrobky z celozrnné mouky, zelenina. Molybden – pohanka, luštěniny, oves, slunečnicová semínka, ječmen, játra. Nikl – špenát, sójové boby, pekařské výrobky z celozrnné mouky. Selen – sezamová semínka, vnitřnosti, vaječný žloutek, plody moře, celozrnné výrobky. Křemík – kvasnice, slunečnicová semínka, chřest, hlávkový salát, okurky. Vanad – olivový a arašídový olej, čočka, hrášek, špenát. Zinek – plody moře, houby, dýňová semena, kvasnice, játra, maso, celozrnné výrobky. -al- |
